3. Kapitola - Sokolí klan

1. května 2017 v 15:56 | Tajemný duch |  příběhy Sokolího klanu
Nová válečnice

Uběhli už tři dny od doby co Růžičku a zbytek hlídky napadli tuláci. Dnes jde Růžička znovu na vícvyk. Její učitel Bělofousek by na ni měl čekat ve Smrkovišti kde se většinou učí. Běží poklusem aby si užila cestu. Najednou strnula. Něco cítí. Přikrčila se a podívala do prava od kud cítila pach. Uviděla velkého a baculatého holuba. Začala se k němu rychle ale neslušně plýžit. Když je dost blízko, skočí. Holub vylétl do vzduchu ale už bylo pozdě. Růžička se odrazila a chytila ho za letu. Když si kořist pevně chytla do tlamy, poklusem se rozběhla ke Smrkovišti. Za nedlouhou dobu dorazila ke Smrkovišti. Bělofousek sedí před vysoký smrkem a olizuje si přední tlapku. Růžička došla až k němu a položila před něj svou kořist. Bělofousek se podíval na velkého holuba. Podíval se na svou učedníci "jsem na tebe hrdý Růžičko" řekl a olízl jí ucho. "Co se dnes budeme učit? " zeptala se s úsměvem. "Budeme si vyleošovat bojové techniky." Bělofousek od ní odstoupil a přikrčil se. Růžička ho napodobyla. "Zapomeň že jsem tvůj učitel. Zaútoč! " řekl Bělofousek. Růžička zasičela a skočila po Bělofousekovi. Bělofousek uskočil a Růžička spadla na zem. Chbytě se zvedla a rozeběhla se za Bělofouskem. Naznačila skok ale nevyskočila. Bělofousek se přikrčil aby se vyhl Růžičce při skoku ale ona nevyskočila. Růžička srazila Bělofouska k zemi a naznačila kousnutí do hrdla. Slezla ze svého učitele. "Skvěle Růžičko, skvěle si naznačila skok" řekl Bělofousek s úsměvem. "Teď na tebe zaůtočím já" řekl Bělofousek. Vyskočil, schválně přistál délku ocasu od Růžičky a praštil ji tlapkou. Růžička spadla na bok. Bělofousek se na ni otočil a znovu skočil. Ale teď to Růžička čekala. Rychle se odkutálela z dosahu. Bělofousek dopadl ba zem. Růžička se zvedla a skočila na Bělofouska. Znovu naznačila kousnutí do krku. Slezla z Bělofouska a on řekl "velmi ses zlepšila. Teď to bude jako normální boj, neřeknu ti kdo na koho zaútočí" řekl a odešel kousek dál. "Přectav si že si v lese na lovu a potkáš tuláka" řekl Bělofousek. Růžička se soustředila. Lepší bude když zaútočím sama pomyslela si Růžička. Rozeběhla se a skočila. Bělofousek se postavil na zadní a chtěl Růžičku praštit tlapkou. Ale Růžička tuhle technyku zná, už jí jednou takle praštil. Ve skoku zamířila dolů a narazila Bělofouskovi do břicha. Bělofousek spadl na záda a vyrazil si dech. "Pro dnešek by to stačilo, jsi dost dobrá" řekl ještě trochu chraplavě. Růžičce se rozzářili oči. "Jdi ještě něco ulovit pro matky, a vem jim i toho holuba" řekl Bělofousek pochvalně. Růžička vzala holuba a kývla na svého učitele.
Bělofousek vyrazil do tábora. Byl tam během pár minut. Hned zamířil do doupěte velitele. Velitele našel před jeho doupětem. "Kamenný měsíci mohl bych si s tebou promluvit? " zeptal se Bělofousek. Kamenný se zvedl a řekl "pojď promluvíme si v mém doupěti" řekl a odešel do doupěte. Bělofousek šel za ním. "O čem chceš mluvit? " zeptal se Kamenný měsíc. "O Růžičce, před třemi dny statečně bojovala s tuláky a dnes jsem zkoušel jak jí jde boj. Vedla si skvěle a v lovu je taky dobrá. Doporučuju ji na válečnici" řekl Bělofousek a hrdě zvedl hlavu. "Měl si už tři učedníky a vždy si je vycvičil dobře. Dnes až bude měsíc nejvíš jí dám válečnické jméno" řekl Kamenný a mávl ocasem na znamení že Bělofousek může jít. Bělofousek uctivě kývl a odešel. Po cestě ven uviděl Růžičku jak běží do školky. Bělofousek zamířil k hromadě čerstvého úlovku. Z hromady si vzal tlustého hraboše a odešel k válečnivkému dopěti aby si ho vklidu snědl. Lehnul si vedle Lvího tesáka. Za nedlouho se k nim přidala i zástupkyně velitele Černá duše a Sokolí spár.

Když vystoupal měsíc nejvíše, rozezněl se nad tichem hlas Kamenného měsíce. "Všechny kočky Sokolího klanu ať se shromáždění pod Temnou skálou" začal svolávat svůj klan Kamenný měsíc. Když se všichni utěšili začal mluvit "před třemi dny se utkala naše a Sojčí hlídka v souboji proti tulákům. V boji byla i mladá učednice Růžička. Růžička ukázala že je dost silná aby vyhrála nad soupeřem. Já Kamenný měsíc velitel Sokolího klanu žádám naše předky aby shlédli na tuto učedníci. Tvrdě trénovala, aby pochopila náš zákoník a doporučuji vám ji jako válečníci. Růžičko, slibuješ že budeš chránit klan i za cenu vlastního života? " "Slibuji" řekla Růžička s jiskřičkami v očích. "Tak ti z moci Hvězdného klanu dávám válečnické jméno. Od teď budeš nazívána Zářivá růže. Sokolí klan oceňuje tvou sílu a odvahu. Dnes budeš držet vigilii, budeš v tichosti hlídat náš spánek. Bohužel na to budeš sama. " když dořekl svou řeč kočky dole začali skandovat jméno nové válečnice "Zářivá růže! Zářivá růže! Zářivá růže!" Po skandování ji chodili všichni gratulovat k novému jménu.
Pak se kočky rozešli. Jen Zářivá růže se posadil kousek od vchodu do tábora a začala hlídat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama