17. Kapitola - Sojčí klan

24. září 2017 v 20:28 | Tajemný duch |  příběhy Sojčího klanu
Rašelinový měsíc se zvedá od chladnoucího těla Havraní hvězdy. Od koutku pusy mu odkapává její krev. Jako kdyby byl velitel Sojčího klanu se staví na skálu. Ve stejnou chvíli boj utichá. "Havraní hvězda i Bobří kožešina jsou mrtvé! Teď patří Sojčí klan mě! " prohlásil s úšklebkem. Hadí klan začal provolávat slávu novému veliteli.
Myší ohaňka se začíná pomalu přibližovat ke zkrvavenému tělu své matky. Po chvilce se k ní přidávají i ostatní aby se naposledy rozloučili se svou milovanou velitelkou a její zástupkyní. Jen co se Myší přiblíží na délku myši k Havraní hvězdě vrhá na ni Rašelinový měsíc naštvaný pohled. Myší však myslí jen na jedno - chce se rozloučit se svou matkou. Rašelinovému měsíci došla trpělivost, odrazil se a přistál na Myší oháňce která vyděšeně zavřískla. Přimáčkl ji k zemi a drápy jí položil na krk. "Pokus se k nim někdo přiblíží, zabiju ho" zasičel naštvaně Rašelinový. "Pokud uděláte chybu nebo budete vzdorovat tak vás zabiju. Budete mě poslouchat!" zakřičel Rašelinový. Myší oháňce už začíná téct krev na krku ze sevření Měsíce. Po chvilce ji naštěstí pustil. Myší oháňka hned vyskočila a utekla ke Kamennému kožichovi. Zabořila mu čumáček do šedého ramene.
"Rašelinový měsíci" oslovila ho opatrně Ostružinová tlapa která byla na tři délky ocasu od něj. Rašelinový na ni otočil zjizvenou hlavu a Ostružinovou začal probodávat lesk jeho modrých očí. "Můžu ošetřit zraněné? " zeptala se opatrně ale z jejího hlasu byl slyšet vztek. "Jistě že, přeci vás budu ještě potřebovat " zubatě se zasmál Rašelinový. Ostružinová kývla a začala ošetřovat.
Nedlouho po tom co Ostružinová začala ošetřovat zraněné do tábora přišli tuláci. "Budete je hlídat ve dne v noci, na lov smí ale jen jeden a jen na krátkou dobu. Pokud něco zkusí, zabít " řekl Rašelinový Smrtelné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama