19. Kapitola - Sojčí klan

4. října 2017 v 17:30 | Tajemný duch |  příběhy Sojčího klanu
Myší oháňka, Kamenný kožich a Jedlová kožešina už na lov vyrážejí třetí den. Vždy když přinesou kořist do tábora tuláci se na ní hned vrhnou a pro klan už skoro nic nenechají. Jen tak tak to vystačí pro matky a starší. Někdy zbyde i pro učedníky ale válečníci nejí vůbec. Proto se dnes válečníci činili. Ulovili spousty kořisti. Ikdyž padají hlady stále dodržují válečnický zákoník. Havraní hvězda by si to tak přála.
Dorazili do tábora. Svou hojnou kořist položili na zem. Už se chysrali vzít si něco pro sebe avšak hned jak se jejich zuby dotkli masa, přihnali se tuláci a hlasitým vřískaním je odehnali. Každý si vzal svou část úlovku, naštěstí ještě dost zbylo. Všichni v klanu se konečně nají. Myší oháňka počkala až si vezmou část úlovku ostatní a až pak si vzala svou část což byl pořádný kos.
Z kosa získala Myší oháňka novou energii. Když zkoukla poslední kousky lehla si na bok, zavřela oči a začala si jazýčkem čistit špinavou tlapku. Zachytila zvuk tlapek. Otevřela oči a ohlédla se. Za ní z válečnického doupěte vylezla Jedlová kožešina. "Ahoj" pozdravila Myší přátelsky. Jedlová své kamarádce olízla čelo. "Kde je Kamenný kožich? " zeptala se Myší po chvíli ticha. Jedlová si přestala čistit kožíšek na boku a vzhlédla, "byl unavený tak se najedl v doupěti a usnul" mávla Jedlová ocasem k válečníkemu doupěti.
Kočky se začali navzájem umývat a ani si nevšimli že do válečnického doupěte vešlo několik tuláků. Avšak jejich mytí přerušilo hlasité vrčení. Kočky se ohlédli. Vyděšeně se zadívali na kočky Sojčího klanu vytlačováné z doupěte tuláky. Mladé válečnice se postavili po boku svého klanu. "Odteď je tohle doupě naše " zasičel Safírový holub vůdcovsky. "Už ste zašli moc daleko" odpověděl Zlatý plamen a o krok se přiblížil. Se Safírovým si úplně dýchají do tváře. Kočky šicí a prskají. Na rozlehlé mítince se rezpoutal kočičí boj. Avšak nejkradší ve století klanu. Za pár chvil leží všichni ze Sojčích na chladné zemi a nad nimi se sklání tuláci. Z doupěte velitelky vylezla černá kočka. "Hlavně jim moc neubližte, ještě je budem potřebovat " zasičela s úšklebkem Smrtelná. Tuláci válečníky pustili jen s pár škrábanci. Potom tuláci odešli do válečnického doupěte.

Borůvka s Maliňákem si navzájem myjí kožíšek posetý malými škrábanci. Právě prohráli boj o válečnické doupě. Jsou potlačení a naštvaní.
Vchod do doupěte kdosi zastínil. Oba sourozenci zvedli zrak. Ve vchodu do doupěte stojí několik učedníků tuláků. "Vypadněte vopelichanci, tohle je naše doupě " řekl s úšklebkem kocour jménem Ořešák. "Ani náhodou Ořešáku, tady žijeme už několik úplňku zatím co vy ste sem přišli před pár dny " odpověděl naštvaně Maliňák a postavil se. Borůvka se postavila vedle něj. Učedníci zasičeli a vrhli se na sebe. Avšak dva mladí učedníci proti pěti nenají šanci. Brzy Borůvka s Maliňákem utekli ke svému otci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama